Kosmodromy
Kosmické lety začínají vždy startem nosné rakety ze Země. Úspěšné vypouštění raket si vyžaduje řadu pozemních zařízení, jejichž souhrn se nazývá kosmodrom.
Základním zařízením kosmodromu je startovací rampa, která slouží k závěrečné přípravě a testování rakety před startem, k plnění nádrží pohonnými látkami a k přidržování rakety ve startovací poloze.
Důležitou částí kosmodromu jsou montážní budovy, kde se rakety kompletují z jednotlivých dílů (stupňů) a připravuje se zde i užitečné zatížení pro závěrečnou instalaci do nosné rakety a dopravu do kosmu.
Nedílnou součástí kosmodromu je i středisko řídící start. Odtud se řídí veškeré práce na kosmodromu, předstartovní přípravy (včetně závěrečného odpočítávání) a obvykle i první část letu rakety.
Po startu raketa letí nad tzv. střeleckým sektorem kosmodromu, jak se nazývá rozlehlé území, nad kterým startující rakety přelétávají a kam dopadají vyhořelé první stupně. Bývají zde rozmístěny i sledovací radiolokátory a radiotechnická zařízení pro předávání příkazů řídicímu systému rakety.
Start rakety končí navedením družice (užitečného zatížení) na základní oběžnou dráhu kolem Země. Družice se pak oddělí od posledního stupně nosné rakety a začne se pohybovat samostatně (setrvačností, bez nutnosti dalšího pohonu).
